Obecně se hasicími zařízeními (GOST 12.2.047 [74]) rozumí soubor stacionárních technických prostředků pro hašení požáru uvolňováním hasicích látek.
Podle způsobu aktivace hasicích zařízení (únik hasicích látek) se dělí na:
· manuální (s ručním ovládáním);
Kromě toho lze všechna automatická hasicí zařízení (kromě sprinklerů) aktivovat ručně a automaticky. Systémy protipožárních sprinklerů se aktivují výhradně automaticky.
Hasicí zařízení se v závislosti na principu hašení (vytvoření hasicího prostředí v objemu chráněného prostoru nebo vystavení hořícímu povrchu) dělí na objemová a plošná hasicí zařízení (GOST 12.2.047 [74]).
V souladu s těmito definicemi rozděluje GOST 12.3.046 [75] automatická hasicí zařízení (systémy):
· dle provedení – sprinklerové, záplavové, agregátové, modulové;
· podle druhu hasiva – voda, pěna, plyn, prášek.
Klasifikace AUP by design je založena na konstrukčních vlastnostech jedné nebo více součástí stacionárních technických prostředků.
Hasiva se primárně dělí podle fyzikálních a chemických vlastností, které umožňují vytvořit podmínky pro zastavení hoření.
Podle Čl. 61 Technických předpisů [2] musí být budovy, stavby a stavby vybaveny automatickými hasicími zařízeními v případech, kdy není možné uhasit požár primárními hasicími prostředky, jakož i v případech, kdy jsou pracovníci údržby v chráněných objektech, objektech a struktury ne XNUMX hodin denně.
Automatická hasicí zařízení musí dosahovat jednoho nebo více z následujících cílů:
· hašení požáru v místnosti (budově) před vznikem kritických hodnot nebezpečných požárních faktorů;
· hašení požáru v místnosti (budově) před dosažením limitů požární odolnosti stavebních konstrukcí;
· uhašení požáru v místnosti (budově) před způsobením maximální dovolené škody na chráněném majetku;
· hašení požáru v místnosti (budově) před nebezpečím zničení technologických zařízení.
Automatická hasicí zařízení jsou navržena s přihlédnutím k národním, regionálním a resortním regulačním dokumentům, jakož i ke konstrukčním vlastnostem chráněných budov, prostor a staveb, k možnosti a podmínkám použití hasicích látek na základě povahy výrobního procesu.
Zařízení jsou navržena pro hašení požárů třídy A a B podle GOST 27331 [76], je přípustné navrhnout AFS pro hašení požárů třídy C podle GOST 27331 [76], pokud to vylučuje vznik výbušné atmosféry.
Automatické instalace (s výjimkou autonomních) musí současně plnit funkci požárního poplachu.
Typ automatického hasicího zařízení, druh hasicí látky a způsob jejího přívodu k požáru se určuje v závislosti na druhu hořlavého materiálu, prostorově-plánovacím řešení objektu, konstrukci, konstrukci a parametrech prostředí.
V Čl. 104 technických předpisů [2] specifikuje požadavky na automatická hasicí zařízení:
– automatická hasicí zařízení musí zajistit hašení plošným nebo objemovým způsobem přívodu hasicí látky tak, aby byly vytvořeny podmínky zamezující vzniku a rozvoji spalovacího procesu;
– hašení požáru objemovou metodou musí zajistit vytvoření prostředí, které nepodporuje hoření v celém objemu chráněného prostoru, budovy, stavby a stavby;
– hašení požáru povrchovou metodou by mělo zajistit eliminaci procesu hoření dodáním hasiva do chráněného prostoru;
– aktivace automatických hasicích systémů by neměla vést k požáru a (nebo) výbuchu hořlavých materiálů v budovách, konstrukcích, konstrukcích a na otevřených prostranstvích.
Soubor pravidel SP 5.13130.2009 [30] představuje moderní systémy požární ochrany.
Vodní a pěnové hasicí systémy
Automatické vodní a pěnové hasicí zařízení musí plnit funkci hašení nebo lokalizace požáru.
Vodní a pěnové AUP se dělí na sprinklerové, záplavové, sprinklerové-drencherové, robotické a AUP s nuceným startem.
Parametry hasicích zařízení (intenzita zavlažování, spotřeba hasiva (FEX), minimální plocha zavlažování při aktivaci sprinkleru AUP, doba dodávky vody a maximální vzdálenost mezi sprinklery), kromě AUP s jemně rozstřikovaná voda a robotická hasicí zařízení, jsou určeny v souladu s Kodexem praxe [30•].
Sprinklerové instalace se dělí podle typu plnění přívodního a rozvodného potrubí vodou nebo vzduchem na vodou plněné, vzduchem plněné a voda-vzduch.
Podle typu pohonu se záplavová zařízení dělí na elektrické, hydraulické, pneumatické, mechanické a kombinované.
Vysoce expanzní pěnové hasicí systémy
Hasicí zařízení s vysokoexpanzní pěnou se používají k objemovému a místně objemovému hašení požárů tříd A2, B podle GOST 27331 [76].
Místní objemová hasicí zařízení s vysokoexpanzní pěnou se používají k hašení požárů jednotlivých jednotek nebo zařízení v případech, kdy je použití zařízení k ochraně areálu jako celku technicky nemožné nebo ekonomicky nepraktické.
Líbil se vám článek? Přidejte si ji do záložek (CTRL+D) a nezapomeňte ji sdílet se svými přáteli:
Obecně se hasicími zařízeními (GOST 12.2.047 [20]) rozumí soubor stacionárních technických prostředků pro hašení požáru vypouštěním hasicích látek.
Podle způsobu aktivace hasicích zařízení (únik hasicích látek) se dělí na:
– manuální (s ručním ovládáním);
Současně lze všechna automatická hasicí zařízení (kromě sprinklerových systémů) aktivovat ručně a automaticky. Systémy protipožárních sprinklerů se aktivují výhradně automaticky.
Hasicí zařízení se podle principu hašení (vytvoření hasebního prostředí v objemu chráněného prostoru nebo expozice hořícímu povrchu) dělí na objemová a plošná hasicí zařízení [20].
Charakteristickým rysem automatických hasicích zařízení (AFS) je, že současně provádějí funkce automatického požárního poplachu (NPB 88, bod 3.2).
V souladu s těmito definicemi rozděluje GOST 12.3.046 [21] automatická hasicí zařízení (systémy):
– dle provedení – sprinklerové, záplavové, agregátové, modulové;
– podle druhu hasiva – voda, pěna, plyn, prášek.
Klasifikace AUP by design je založena na konstrukčních vlastnostech jedné nebo více součástí stacionárních technických prostředků.
– sprinkler AUP – vybavený normálně uzavřenými sprinklery (GOST 12.2.047);
– záplavový AUP – vybavený normálně otevřenými záplavovými sprinklery (GOST 12.2.047);
– modulární AUP – bezpotrubní instalace s umístěním válců a spouštěcích zařízení přímo v chráněném prostoru (GOST 12.2.047);
– agregát – všechny technické prostředky detekce požáru, skladování, výdej a přeprava hasicích látek jsou samostatnou jednotkou (GOST 12.3.046).
Hasiva se primárně dělí podle fyzikálních a chemických vlastností, které umožňují vytvořit podmínky pro zastavení hoření.
Výše uvedená klasifikace doplňuje a upřesňuje GOST 12.4.009 pro automatická a ruční hasicí zařízení.
Podle způsobu spouštění hasicích zařízení jsou klasifikována:
– automatické hasicí zařízení se záložním ručním spuštěním (místním a (nebo) vzdáleným);
– automatické hasicí zařízení bez záložního ručního spuštění;
– ruční hasicí zařízení (s místním a (nebo) dálkovým spuštěním).
Podle způsobu hašení – na instalaci:
– hašení požáru podle oblastí;
– místní hašení požáru (objemově, plošně).
Podle typu hasiva – pro instalace:
– vodní hašení (sprinkler, záplava, požární monitory);
– pěnové hašení (sprinkler, záplava);
– hašení plynem (CO, freon, dusík, pára atd.).
Obecná klasifikace hasicích zařízení je znázorněna na Obr. 2.1.
Rýže. 2.1. Obecná klasifikace hasicích zařízení
2.2.2. Klasifikace vodních a pěnových hasicích zařízení
Automatická vodní hasicí zařízení se dělí v souladu s GOST R 50680 [9] (obr. 2.2) podle typu sprinklerů na sprinklerové a záplavové (4.1).
Rýže. 2.2. Klasifikace vodních hasicích zařízení
Instalace sprinklerů se dělí podle typu plnění přívodního a rozvodného potrubí vodou nebo vzduchem na (4.2):
Povodňové instalace jsou rozděleny do (4.3) podle typu pohonu:
Nastavení doby odezvy jsou rozdělena do (4.4):
– vysokorychlostní – doba odezvy není delší než 3 s;
– střední setrvačnost – doba odezvy není delší než 30 s;
– inerciální – doba provozu je delší než 30 s, maximálně však 180 s.
Podle doby trvání akce se nastavení dělí na (4.5):
– průměrná doba působení – ne více než 30 minut;
– dlouhodobě působící – více než 30 minut, ale ne více než 60 minut.
V souladu s GOST R 50800 [10] jsou automatická pěnová hasicí zařízení klasifikována podle:
– způsob hašení (4.4);
– trvání účinku (4.5);
– poměr expanze pěny (4.6).
Pěnová hasicí zařízení se na základě své konstrukce dělí, stejně jako vodní hasicí systémy, na sprinklerová a záplavová, podle typu sprinkleru.
Podle typu pohonu se také záplavová zařízení dělí na elektrické, hydraulické, pneumatické, mechanické a kombinované.
Pěnové hasicí zařízení mají doby odezvy podobné jako u vodních hasicích systémů.
Zařízení podle způsobu hašení se dělí na:
– plošná hasicí zařízení;
– objemová hasicí zařízení.
Charakteristickými znaky klasifikace pěnových hasicích zařízení od vodních jsou parametry doby působení a frekvence pěnění.
Podle doby trvání akce se instalace dělí na:
– krátkodobé působení – ne více než 10 minut;
– průměrná doba trvání – ne více než 15 minut;
– dlouhodobě působící – více než 15 minut, ale ne více než 25 minut.
Instalace založené na poměru expanze pěny se dělí na:
– hasicí zařízení s nízkou expanzní pěnou (od 5 do 20);
– hasicí zařízení se střední expanzní pěnou (více než 20, ale ne více než 200);
– hasicí zařízení s vysoce expanzní pěnou (více než 200).
V souladu s GOST 4.99 [2] jsou pěnové koncentráty rozděleny do dvou klasifikačních skupin v závislosti na aplikaci:
Podle chemického složení (povrchově aktivní báze) se pěnidla dělí (GOST R 50588 [8]) na:
– syntetické uhlovodíky a
Kromě syntetických pěnotvorných činidel se v řadě zemí používají také pěnotvorná činidla na bázi proteinů, včetně těch obsahujících fluorované povrchově aktivní látky.
Mezi pěnové koncentráty pro obecné použití patří: PO-6K, PO-3AI, PO-3NP, ČAJ, PO-6TS. Používají se k výrobě hasicí pěny a smáčecích roztoků.
Mezi pěnidla pro speciální účely patří: SAMPO, PO-6NP, FORETOL, „Universal“, „Marine“. Používají se k výrobě pěny při hašení ropných produktů a hořlavých kapalin různých tříd, požáru a výbuchu nebezpečných předmětů, jakož i pro použití s mořskou vodou.
2.2.3. Klasifikace modulárních automatických hasicích zařízení s vodní mlhou
NPB 80 [32] platí pro nově vyvinutá a modernizovaná modulová automatická hasicí zařízení s jemně rozstřikovanou vodou (MUPTV) a stanoví jejich klasifikaci (obr. 2.3) podle: druhu hasiva; setrvačnost odezvy; trvání působení; druh akce; typ přivaděče vody.
Rýže. 2.3. Klasifikace modulárních automatických hasicích zařízení s jemně rozstřikovanou vodou (MUPTV)
Hasicí látka (FME) MUPTV je:
– voda s přísadami;
Jemný rozprašovací paprsek OTV je proud vody s aritmetickým středním průměrem kapek až 100 mikronů.
Na základě setrvačnosti odezvy se instalace dělí na:
– nízká setrvačnost – se setrvačností nepřesahující 3 s;
– střední setrvačnost – se setrvačností od 3 do 180 s.
Doba trvání akce – pro:
Krátkodobá MUPTV je instalace s dobou dodávky hasiva od 1 do 600 s.
Podle typu akce jsou MUPTV:
Podavač vody MUPTV je:
2.2.4. Klasifikace práškových hasicích zařízení
V souladu s GOST R 51091 [13] jsou hlavní klasifikační charakteristiky automatických práškových hasicích zařízení (AUPT) (obr. 2.4):
– design (GOST 12.3.046) (4.1);
– způsob skladování výtlačného plynu v pouzdru modulu (nádrži) (4.2);
– doba působení (4.5);
– způsob hašení (4.6);
– kapacita jednoho pouzdra modulu (nádrže) (4.7).
Rýže. 2.4. Klasifikace automatických práškových hasicích zařízení
Podle konstrukce se AUPT dělí na: modulární; agregát.
Podle způsobu uložení vytlačovacího plynu v pouzdru modulu (nádrži) se AUPT dělí na:
– s plynotvorným (pyrotechnickým) prvkem;
– s lahví se stlačeným nebo zkapalněným plynem.
Podle setrvačnosti se AUPT dělí na:
– malá setrvačnost, se setrvačností nepřesahující 3 s;
– střední setrvačnost, se setrvačností od 3 do 180 s;
– zvýšená setrvačnost se setrvačností delší než 180 s.
Podle rychlosti provozu se AUPT dělí do následujících skupin:
– B-1 s rychlostí do 1 s;
– B-2 s rychlostí od 1 do 10 s;
– B-3 s rychlostí od 10 do 30 s;
– B-4 s rychlostí více než 30 s.
Podle doby působení (doba dodávky hasicího prášku) se hasivo dělí na:
– rychlá akce – pulzní (I), s dobou působení do 1 s;
– krátkodobá akce (KD-1), s dobou působení od 1 do 15 s;
– krátkodobá akce (KD-2), s dobou působení delší než 15 s.
Podle způsobu hašení se požáry dělí na:
– objemová hasicí zařízení;
– místní kalení podle objemu.
Na základě kapacity jednoho pouzdra modulu (nádrže) se AUPT dělí na:
– modulární jednotky – od 0,2 do 250 l:
rychlá akce – pulzní (I) – od 0,2 do 50 l;
krátkodobé působení – od 2 do 250 l;
– agregáty – od 250 do 5000 l.
Hasicí prášky jsou v souladu s GOST 4.107 [4] rozděleny do dvou klasifikačních skupin (2.1):
– hasicí prášky pro všeobecné použití a
– zamýšlený účel (zvláštní).
Univerzální hasicí prášky [4; 36] se používají k hašení pevných, kapalných, plynných látek a materiálů a také instalací pod elektrickým napětím (požáry tříd A, B, C, E).
Hasicí prášky pro specifické účely se používají k hašení kovů, některých druhů hořlavých kapalin atd.
V závislosti na funkčním účelu, způsobu dodávky a rozptylu se hasicí prášky dělí na dva typy (2.2):
NPB 174 [39] zavádí moderní klasifikaci speciálních prášků (dále jen SN).
Prášky CH se používají jako hasivo v automatických a jiných prostředcích k hašení pouze (výhradně) kovů a jejich sloučenin nebo kovů (jejich sloučenin), dále hořlavých a hořlavých kapalin, plynů a elektrických instalací pod napětím.
CH prášky se dělí na:
Terčové prášky jsou určeny pouze k hašení kovů (jejich sloučenin) (5.1).
Univerzální prášky jsou určeny k hašení kovů (jejich sloučenin), ale i hořlavých kapalin, plynů, elektroinstalací pod napětím do 1000 V (5.2).
2.2.5. Klasifikace plynových hasicích zařízení
Automatická plynová hasicí zařízení (AUGP) se rozumí [11; s. 34] – soubor stacionárních technických hasicích prostředků pro hašení požárů samočinným uvolňováním plynné hasicí látky (složení).
Klasifikace AUGP v souladu s definicí je založena na jejich konstrukčních vlastnostech a fyzikálně-chemických vlastnostech hasiva.
Z hlediska designu existují dva typy AUGP [11; 34]:
Za centralizované automatické plynové hasicí zařízení se považuje AUGP, obsahující baterie (moduly) s hasicími látkami (GOS), umístěné v hasicí stanici a určené k ochraně dvou nebo více objektů.
Současně [27; 34]), plynový hasicí modul je láhev (nádoba) s uzavíracím a spouštěcím zařízením pro skladování a uvolňování GFFS (GOS) a plynová hasicí baterie je skupina modulů spojených společným rozdělovačem a ruční spouštěcí zařízení, umožňující uvolnění GFFS (GOS) ze skupiny nebo jednotlivých modulů.
Modulární automatické plynové hasicí zařízení je AUGP, obsahující jeden nebo více modulů s hasicí látkou (GOS), umístěných přímo v chráněné místnosti nebo vedle ní.
V souladu s GOST 12.2.047 [20] je modulární hasicí zařízení jakékoli bezpotrubní automatické hasicí zařízení, které umožňuje umístění nádoby s hasicí látkou a spouštěcím zařízením přímo v chráněné místnosti.
Pro skladování GFFS (GOS) se používají lahve a izotermické nádrže různých kapacit. Izotermické nádrže se používají jako součást automatických plynových hasicích zařízení pro skladování oxidu uhličitého, dusíku nebo argonu ve zkapalněném stavu a také pro jejich zásobování.
Izotermická nádrž AUGP [31] je nádoba (válec, nádrž atd.) vybavená chladicí jednotkou nebo zpětným chladičem.
Plynové hasivo (GOS) je hasivo, které je při hašení plamene v plynném skupenství a jedná se o jednotlivou chemickou sloučeninu nebo jejich směs (GOST R 50969 [11]).
V závislosti na hasicím mechanismu rozděluje GOST 4.106 [3] plynové hasicí směsi do dvou kvalifikačních skupin:
– inertní ředidla, snižující obsah kyslíku ve spalovací zóně a vytvářející v ní inertní prostředí (inertní plyny – oxid uhličitý, dusík, helium, argon a jejich směsi);
– inhibitory, které brání procesu spalování (halokarbony a jejich směsi s inertními plyny).
V souladu s přijatou klasifikací plynových hasicích směsí rozlišuje GOST 12.2.047 [20] následující zařízení:
