Plánovaná preventivní údržba (PPR) kotelního zařízení je uvedení kotlového zařízení do provozuschopného stavu v souladu s harmonogramem oprav. Cílem této akce je zabránit předčasnému opotřebení dílů, sestav a mechanismů a udržovat zařízení v provozuschopném stavu.
Plánované opravy zkracují dobu opravy a zlepšují kvalitu. Tento typ opravy navíc zvyšuje životnost zařízení.
Základem pro stanovení plánovaného načasování a objemu oprav je podrobná technická nomenklatura prací podle druhu opravy pro každý typ zařízení. Četnost a doba trvání závisí na konstrukčních a opravárenských vlastnostech zařízení a provozních podmínkách. Pro provádění plánované preventivní údržby zařízení jsou vypracovány harmonogramy.
Plánovaná preventivní údržba (PPR) zajišťuje soubor preventivních opatření pro údržbu a péči o zařízení a eliminuje provoz zařízení v podmínkách progresivního opotřebení, umožňuje plánovat opravy a potřebu pracovních a materiálních zdrojů.
1. Kotle a pomocná zařízení
1.1 Aktuální opravy kotlů
— čištění topných ploch od sazí
— kontrola stavu vnitřní tepelné izolace přední stěny
— kontrola hořáků (kontrola činnosti zapalovacího systému, kontrola zapalovacích elektrod, kontrola poškození pohonů klapek, kontrola stavu elektrických obvodů)
— vnější kontrola kotlů za účelem zjištění netěsností nebo poškození izolace
1.2 Běžné opravy pomocných tepelně-mechanických zařízení
— čerpadla (kontrola provozu, kontrola elektrických spojů, dotažení kontaktů elektrické skříně motoru, kontrola zavřeného ventilu)
– filtry (otevírání, čištění)
— expanzní nádoby (kontrola, kontrola neporušenosti membrán, kontrola tlaku a seřízení, kontrola průchozí koroze)
— výměníky tepla (kontrola, kontrola poklesu tlaku na výměnících tepla, mytí, kontrola chodu čerpadel)
— kontrola uzavíracích a regulačních ventilů („tempo“, kontrola provozuschopnosti ventilů, v případě potřeby výměna, kontrola těsnosti spojů)
— nastavení aktivace PSK (hydraulické zkoušky kotlů)
— kontrola těsnosti kapacitních nádrží (systém TUV)
— tlakové zkoušky topných systémů, dodávky teplé vody (v případě potřeby)
1.3 Údržba dávkovací jednotky
— kontrola provozu zařízení, kontrola nastavení
— kontrola činnosti dávkovacího čerpadla
— čištění zkumavek pro přívod činidla
— kontrola činnosti měřiče doplňování
2. Elektrická zařízení. Instrumentace a automatizace
— aktuální opravy přístrojového vybavení (výměna vadných přístrojů)
— ověřování zařízení (demontáž, instalace, doprava)
— kontrola provozu a aktuální opravy světelných a zvukových alarmů
— kontrola provozuschopnosti tlakoměrů jejich nastavením na „nulu“
— kontrola činnosti bezpečnostní automatiky kotlů a hořáků v souladu s mapami nastavení
— kontrola činnosti plynoměru (měřidlo, korektor, kontrola elektrických přípojek)
— kontrola fungování ochrany proti kontaminaci plynem CO a CH
— kontrola provozuschopnosti armatur elektrického vedení
— v případě potřeby aktuální opravy elektrického zařízení
— kontrola elektrických zařízení ve skříních, opravy (dotahování elektrických kontaktů řad svorek, kontrola relé a magnetických startérů)
— kontrola regulátorů kotle (otevření skříně, kontrola odpojitelných spojů LON kabelu, čištění prachu, nastavení parametrů, kontrola provozu)
— kontrola činnosti plynoměrů
3. Plynovody a plynová zařízení
— kontrola činnosti PSC a SCP
— kontrola těsnosti závitových a přírubových spojů vnějších a vnitřních plynovodů, plynových zařízení, kontrola, zda nedochází k poklesu tlaku na plynových filtrech, v případě potřeby výměna filtrů, kontrola správného uzemnění plynovodů)
— kontrola provozního stavu („rozchod“) armatur
— běžné opravy plynovodů, armatur a plynových zařízení (výměna těsnících materiálů)
— ShRP: revize regulátorů, kontrola redukčních linií, kontrola a seřízení PSK a PZK, v případě potřeby nátěr se značením)
– v případě potřeby natírání plynového potrubí
— kontrola upevnění plynovodu
4. Zařízení pro odvod kouře
4.1 Běžné opravy plynovodů
– kontrola hustoty plynu
— kontrola tepelné izolace plynového potrubí
— kontrola provozuschopnosti explozních ventilů na plynovém potrubí
– výměna izolace v případě potřeby
— kontrola, v případě potřeby oprava ventilů
4.2 Běžné opravy komínů
– kontrola osazení komína
— kontrola provozuschopnosti signálního ochranného osvětlení potrubí
– odstranění strusky z komína
— kontrola provozuschopnosti uzemnění
Systém PPR umožňuje dva typy oprav zařízení: aktuální a velké.
Aktuální oprava se provádí za účelem zajištění běžného provozu kotelny při jmenovitém výkonu a zahrnuje práce na částečné výměně opotřebitelných dílů nebo sestav, seřízení jednotlivých sestav, čištění, mytí a kontrolu mechanismů, kontrolu upevnění a výměnu vadných upevňovacích prvků.
Při větších opravách , je provedena kompletní demontáž, čištění a mytí opravovaného zařízení, oprava nebo výměna základních dílů; kompletní výměna opotřebovaných součástí a dílů; montáž, seřízení a seřízení zařízení a odstranění závad zařízení zjištěných během provozu i při opravách.
Četnost odstávek zařízení při běžných a větších opravách je dána životností opotřebitelných součástí a dílů a doba odstávek je dána dobou potřebnou k provedení pracně náročných prací.
Renovace – provádí se při odstraňování škod na kotlích způsobených výbuchem, požárem nebo delší nečinností.
Neplánované nouzové opravy prováděné v případě mimořádných situací doprovázených poškozením jednotlivých komponentů, dále v důsledku nesprávné obsluhy, přetížení zařízení apod. V závislosti na objemu lze nouzové opravy klasifikovat jako běžné nebo velké.
Systém PPR zahrnuje: údržbu, běžné a velké opravy. Údržba je prováděna obslužným personálem v přísném souladu s pokyny pro obsluhu zařízení, zahrnuje soubor prací na udržení funkčnosti zařízení mezi opravami a kombinuje správný chod zařízení a každodenní sledování stavu zařízení, dodržování pravidel technického provozu [1, 2, 4, 6]. Rozsah údržby zahrnuje provozní údržbu a drobné opravy zařízení.
Provozní údržba zařízení zahrnuje stírání, čištění, pravidelnou vnější kontrolu, zjišťování všech závad, mazání, kontrolu stavu olejových a chladicích systémů ložisek, sledování stavu upevňovacích prvků a spojů a kontrolu stavu uzemnění. Drobné opravy zařízení zahrnují odstranění drobných závad, dotažení upevňovacích prvků a kontaktů, částečné seřízení, výměnu pojistek a těsnění a zjištění celkového stavu izolace.
Během provozu se tepelná a chemická zařízení opotřebovávají a mohou se stát nefunkčními v důsledku mechanického opotřebení jednotlivých dílů a povrchových vrstev a také vlivem koroze vlivem agresivního chemického prostředí. To bude mít za následek ztrátu síly, přesnosti, výkonu a výkonu zařízení.
Systematický dohled a péče o zařízení při jeho provozu a opravách zabraňuje předčasnému opotřebení zařízení a udržuje je v provozuschopném stavu. Běžný provoz zařízení zajišťuje jeho provoz po mnoho let bez havárií, prostojů a nákladných oprav a umožňuje zvýšit výkon výroby a zvýšit produktivitu práce.
Aby bylo možné zařízení udržovat v provozuschopném stavu a zlepšovat jeho používání, předcházet nehodám a poruchám, je nutné zařízení racionálně provozovat a dodržovat pravidla jeho provozu. Zařízení musí být používáno v souladu s určeným účelem; Nesmíte přeceňovat provozní režimy, pracovat na nevyzkoušené jednotce nebo při absenci bezpečnostních a ochranných zařízení.
Při servisu zařízení je nutné používat provozní dokumenty stanovené GOST 2.601–68 ESKD – technický popis, pokyny pro obsluhu, údržbu, instalaci, spouštění, regulaci a další v místě jejich použití. Při provozu tlakových nádob byste se měli řídit „Pravidly pro konstrukci a bezpečný provoz tlakových nádob“.
Podle Pravidel musí být zařízení během provozu zastaveno v těchto případech: při poruše funkce pojistných ventilů, hladinoměru, tlakoměru (a nemožnosti určení tlaku pomocí jiných zařízení); v případě poruchy nebo neúplného množství upevňovacích prvků krytů a poklopů; v případě poruchy blokovacích bezpečnostních zařízení, přístrojového a automatizačního zařízení; když jsou v hlavních prvcích zařízení zjištěny praskliny, vybouleniny, výrazné ztenčení stěn, netěsnosti šroubových a nýtových spojů, prasknutí těsnění, netěsnosti nebo pocení svarů; při poklesu hladiny kapaliny v požárně vyhřívaných zařízeních pod přípustnou úroveň a při vzniku požáru, který přímo ohrožuje tlakové zařízení.
Pro zajištění běžného provozu zařízení umístěných na volném prostranství je nutná dostatečná tepelná izolace zařízení a lokální vytápění jednotlivých prostor v chladném období. Pro úspěšný provoz zařízení mimo izolovanou budovu má zvláštní význam použití automatizace a dálkového řízení procesů. Toto řešení umožňuje soustředit veškeré řízení procesu do samostatné uzavřené místnosti tak, aby byl provozní personál mimo budovu po minimální možnou dobu. Proto se doporučuje zajistit centralizovaný systém řízení procesu.
Při volbě regulačního schématu pro spojité technologické procesy, jejichž regulace musí být prováděna podle mnoha technologických parametrů, je vhodný automatický řídicí systém; pokud z toho či onoho důvodu nelze použít automatický řídicí systém, mělo by být zajištěno dálkové monitorování a řízení procesu a provozu zařízení z centrální konzoly. V tomto případě by měla být také zajištěna blokovací a ochranná zařízení (například pro napájecí, kondenzátní a oběhová čerpadla), aby byla zajištěna bezpečnost a spolehlivost provozu zařízení, zejména alarmy (zvukové a světelné) v případě odchylek od technologických režimu nebo nouzového stavu zařízení.
K péči o zařízení musí mít personál údržby sadu nezbytných nástrojů a příslušenství a také rychle vyměnitelné díly a materiály. Údržba zařízení mezi opravami zahrnuje: mazání, otírání, čištění, pravidelná vnější kontrola, zjišťování závad v provozu, kontrola provozuschopnosti bezpečnostních zařízení, stavu olejových a chladicích systémů, provozuschopnosti přístrojové techniky, pohonných mechanismů a dalších zařízení, která zajišťují nepřetržitý provoz zařízení.
Údržba. Aktuální oprava je druh plánované opravy prováděné za provozu k zajištění provozuschopnosti zařízení s výměnou a restaurováním jednotlivých částí zařízení a jejich seřízením.
Při běžných opravách se provádějí následující práce: 1) údržbářské operace; 2) výměna opotřebitelných dílů a jejich spojů; 3) opravy obložení a antikorozních nátěrů; 4) výměna těsnění a těsnění; 5) kontrola přesnosti rozměrů a pohybů jednotlivých částí a prvků jednotek podléhajících opotřebení nebo deformaci; 6) čištění, profukování vinutí stlačeným vzduchem; 7) měření elektrického izolačního odporu meggerem atd.
Aktuální opravy provádějí podle harmonogramu pracovníci údržby pod vedením mechanika nebo mistra. Při běžných opravách zařízení se provádí částečná demontáž jednotlivých komponentů a mechanismů za účelem zjištění technického stavu dílů a odstranění drobných závad. Současně se čistí rýhy a otřepy, seřizuje vůle a mezery, vyměňuje se mazivo a termostatické kapaliny.
U některých typů složitých zařízení (například odstředivé kompresory, ventilátory atd.) jsou pro zajištění požadované spolehlivosti a životnosti (v normách oprav označeny zlomkovými čísly; viz tabulka 9.3.1) průběžné opravy zvýšeného objemu nebo dodatečné větší opravy zmenšeného objemu [2].
Tabulka 9.3.1. Normy pro údržbu a opravy zařízení
Poznámka: Při určování pracovní náročnosti oprav byste měli použít „Dočasné integrované časové normy a metody pro výpočet počtu opravářů ve výrobě a dílnách podniku“.
Generální oprava. Generální oprava zařízení se provádí s cílem obnovení provozuschopnosti a úplné nebo téměř úplné obnovy zdroje zařízení s výměnou nebo obnovou jeho částí, včetně základních, a jejich regulací.
Rozsah velkých oprav zahrnuje: 1) rozsah aktuálních oprav; 2) výměna nebo obnova všech opotřebovaných dílů a montážních jednotek, včetně základních; 3) úplná nebo částečná změna izolace, obložení, vinutí atd.; 4) vyrovnání a vyrovnání stroje; 5) modernizace zařízení (je-li to nutné); 6) kontrola parametrů ochrany proti výbuchu; 7) zkoušky po opravě atd.
Generální oprava zařízení je repase, při které se provádí kompletní demontáž strojů a zařízení za účelem výměny opotřebených dílů nebo provedení oprav, které zajistí uvedení rozměrů dílů do montážních tolerancí. Na provádění velkých oprav se na základě předem uzavřené smlouvy podílejí specializované stavební a montážní organizace. Během generální opravy může být zařízení odstraněno z místa instalace a doručeno do specializovaných dílen nebo podniků, aby provedly kvalitnější restaurátorské opravy.
Pro větší opravy zařízení je zpracována tato dokumentace: 1) seznam závad; 2) odhad nákladů; 3) plán organizace práce (WOP) pro zařízení, jednotky, technologické linky; 4) manuál pro velké opravy nebo technické specifikace pro velké opravy; 5) schéma sítě (pro opravy nejsložitějších zařízení, instalací, technologických linek).
Náklady na provedení větších oprav zařízení jsou přičítány odpisům, proto je před zahájením prací vypracován finanční odhad schválený ředitelem podniku.
Zastavení zařízení pro větší opravy je povoleno pouze v případě, že jsou opravy plně vybaveny potřebnými materiály, náhradními díly a prací.
Rozsah generální opravy zařízení by měl zahrnovat veškeré instalatérské, elektroinstalační, stavební a speciální práce zajišťující nejen obnovu opotřebovaných dílů, ale i modernizaci zařízení pro zvýšení jeho provozuschopnosti a produktivity.
Repasované zařízení se zkouší (viz bod 9.3.4) jak při volnoběhu, tak při zatížení. Přejímku zařízení provádí komise složená z hlavního mechanika, vedoucího výrobní dílny a odpovědných za provádění větších oprav. Osvědčení o převzetí schvaluje hlavní inženýr nebo ředitel a je uloženo v pasu zařízení spolu s dalšími dokumenty potvrzujícími kvalitu opravy. Mezi takové dokumenty patří certifikáty materiálů, ze kterých jsou vyrobeny kritické díly (šrouby, svorníky a díly vysokotlakých potrubí), výkresy a náčrty, na základě kterých byly provedeny konstrukční změny dílů a zařízení, protokoly a certifikáty o zkouškách a kontrolách technické pevnosti. , atd. P.
Metody oprav
Plánovaná preventivní údržba se provádí dvěma způsoby. Pro hlavní zařízení, které určuje výrobní kapacitu jednotky výrobní linky, použijte Metoda plánované pravidelné opravy, ve kterém jsou všechny typy oprav prováděny v předem stanoveném sledu po určitém počtu hodin odpracovaných jednotkou. Pro použité pomocné zařízení způsob opravy po kontrole, ve kterém se plánování oprav provádí na základě informací o stavu zařízení získaných při předběžné technické prohlídce.
V souladu s charakteristikami poškození a opotřebení součástí zařízení, jakož i složitostí opravárenských prací jsou poskytovány běžné (T) a velké (C) opravy.
Způsob plánovaných periodických oprav. Nomenklatura hlavního zařízení, které podléhá metodě plánovaných periodických oprav, je sestavena podle příslušného formuláře.
Systém údržby a oprav poskytuje standardy pro zařízení: životnost mezi opravami (životnost generálních oprav zařízení), dobu prostojů při opravách a pracnost oprav (mzdové náklady na opravy). Výběr norem pro určité typy zařízení viz tabulka. 9.3.1. Prostoje zařízení uvedené v normách jsou maximálně přípustné. Další podrobnosti viz odstavec 9.3.2.
Prostoj na opravy se počítá od okamžiku vypnutí zařízení a zastavení výroby cílového (meziproduktu) až do uvedení opraveného zařízení do provozu a uvolnění výrobku. Zahrnuje čas na přípravné, opravné a závěrečné práce.
Přípravné práce jsou nutné k zastavení zařízení, odtlakování, ochlazení, odstranění produktu, propláchnutí, mytí, neutralizaci atd. Přípravné období končí předáním zařízení opravářům.
Vlastní oprava zahrnuje dobu od převzetí zařízení do opravy do okamžiku předání opraveného zařízení obsluze.
Závěrečné období zahrnuje dobu přípravy a uvedení opraveného zařízení do provozu (zapojení komunikací, vyjmutí zástrček, uvedení zařízení do provozního režimu dle technologických předpisů). Práce přípravného a závěrečného období provádějí provozní pracovníci za asistence opravářů.
Celkový počet provozních hodin zařízení v normách je konvenčně akceptován: 720 hodin za měsíc, 8640 hodin za rok.
Opravný cyklus – jedná se o nejkratší opakující se období provozu zařízení, během kterého se v určitém pořadí provádějí zavedené druhy údržby a oprav stanovené předpisy.
Období generální opravy — toto je doba mezi dvěma po sobě jdoucími opravami zařízení. Střídání oprav v určitém sledu a v určitých intervalech se nazývá struktura opravného cyklu.
Způsob opravy po kontrole. Při technické prohlídce se zjišťuje charakter požadovaných oprav, načasování jejich provedení, přibližné objemy a identifikují se opotřebené díly, které je nutné vyměnit za nově vyrobené nebo restaurované.
Názvosloví a četnost kontrol zařízení jsou doloženy výpisem na předepsaném formuláři.
Příprava zařízení k opravě. V bilanci doby provozu zařízení zabírají významnou část prostoje na opravy. Pro snížení prostojů zařízení a provedení úspěšných oprav je nutné připravit zařízení na opravy předem. Před odesláním k opravě by mělo být zařízení očištěno od nečistot a kalu, umyto a odpojeno od komunikací a také odpojeno od napájení. Zařízení spojená s výrobou výbušných, požárně nebezpečných, agresivních a zdraví škodlivých látek musí být zbavena pracovního prostředí a zneškodněna (neutralizována, zapařena, propláchnuta dusíkem, odvětrána atd.). Kromě toho je takové zařízení odpojeno od systémů pomocí speciálních zástrček.
Zařízení by mělo být vráceno k dokončení opravy. Před zahájením oprav je nutné zkontrolovat všechny mechanismy, aby nedošlo k náhodné aktivaci zařízení, a učinit výstražná upozornění. Plán organizace práce by měl být vypracován s ohledem na použití největší mechanizace – speciálních opravárenských a instalačních zařízení.
Provádění oprav zařízení. V souladu s povahou opravovaného zařízení je třeba věnovat zvláštní pozornost bezpečnostním opatřením při provádění oprav – vybavení pracovišť osvědčeným zdvihacím a lanovým zařízením, nízkonapěťovými nebo nevýbušnými přenosnými lampami, nejiskřícím nářadím, přenosnými ventilátory, hasicí zařízení atd.
Organizace oprav a čištění zařízení zařízení s nebezpečím výbuchu a požáru musí být prováděna v souladu s „Pravidly a normami bezpečnosti a průmyslové hygieny pro projektování a provozování zařízení s nebezpečím požáru a výbuchu chemických a petrochemický průmysl.” Podle těchto Pravidel musí být opravy a jiné práce uvnitř zařízení instalovaných ve výbušných dílnách a na volném prostranství (pokud tam bylo horké prostředí) prováděny pouze speciálním nářadím, které při nárazu nejiskří. Opravy zařízení by měly být prováděny za použití progresivních forem a metod: centralizace a specializace opravárenských prací, použití metod oprav jednotek a jednotek a mechanizace prací náročných na práci.
Metody oprav zařízení pro přenos tepla a hmoty. Při provozu zařízení pro přenos tepla a hmoty se používají tyto způsoby opravy: individuální, jednotkové, stolní a sekční. Při větších opravách, aby se zkrátila doba jejich provedení, je vhodné použít metodu uzlových oprav, která má oproti jiným metodám řadu výhod a vyznačuje se vysokými technickými a ekonomickými ukazateli.
Způsob jednotkové opravy zařízení spočívá v tom, že jednotlivé montážní celky strojů a zařízení vyžadujících opravu jsou sejmuty ze svého místa a nahrazeny náhradními, předem opravenými, zakoupenými nebo připravenými. Tento způsob opravy se doporučuje použít tam, kde se celkové zařízení skládá z jednotlivých montážních celků a sestav. Nejvhodnější je použít metodu opravy jednotky pro zařízení: 1) běžné modely stejného jména; 2) omezení produkce; 3) doprava a potrubí (bez ohledu na kvantitativní složení).
Použití metody oprav jednotek přispívá k prudkému snížení prostojů zařízení na opravy a vysoké úrovni organizace oprav zařízení. Jak ukazují zkušenosti, standardní údaje o prostojích zařízení uváděné v systému PPR při použití této metody se snižují o více než 40 %.
Agregátní metoda opravy. Při umístění technologických zařízení na volné prostranství je nutné zajistit souhrnný systém běžných a generálních oprav, tj. možnost oprav jednotlivých montážních celků v mechanických dílnách tak, aby byla práce opravárenského personálu na volném prostranství omezena pouze na demontáž a instalaci těchto montážních celků.
