Pokud je kabelové vedení poškozeno, nejprve se určí zóna poškození a poté se specifikuje a identifikuje místo poškození pomocí indukčních, akustických, smyčkových, kapacitních, pulzních nebo oscilačních výbojových metod v závislosti na povaze poškození (obr. 1 a 2).
Indukční metoda (viz obr. 1,a) se používá, když dojde k porušení izolace mezi dvěma nebo třemi žilami kabelu a v místě průrazu je nízký přechodový odpor. Metoda je založena na principu zachycení signálu na povrchu země průchodem proudu 15-20 A o frekvenci 800-1000 Hz kabelem. Při poslechu nad kabelem je slyšet zvuk (nejsilnější je nad místem poškození a za místem poškození prudce klesá).
K vyhledávání slouží zařízení typu KI-2M a další, lampový generátor 1000 Hz o výstupním výkonu 20 VA (typ VG-2) pro kabely délky do 0,5 km, strojní generátor (typ GIS-2 ) 1000 Hz, výkon 3 kVA (pro kabely do délky 10 km). Indukční metodou se také určuje trasa kabelového vedení, hloubka kabelu a umístění spojek.
Rýže. 1. Metody (schémata) pro určení místa poškození kabelového vedení: a – indukční, b – akustické, c – smyčkové, d – kapacitní
Rýže. 2. Obraz na obrazovce zařízení IKL místa poškození v kabelovém vedení: a – při zkratu žil kabelu, b – při přerušení žil kabelu.
Akustická metoda (viz obr. 1, b) slouží k určení přímo na trase lokalizace všech typů poškození kabelového vedení za předpokladu, že se v tomto místě vytvoří zvukový otřes, vnímaný na povrchu země pomocí akustické zařízení. Pro vytvoření elektrického výboje musí být v místě poškození kabelu průchozí otvor, vzniklý při spálení kabelu gastro instalací, a také dostatečný přechodový odpor pro vznik jiskrového výboje. Jiskrové výboje jsou vytvářeny pulzním generátorem a jsou vnímány přijímačem zvukových vibrací, jako je AIP-3, AIP-Zm atd.
Metoda smyčky (viz obr. 1,c) se používá v případech, kdy jádro s poškozenou izolací nemá prasknutí, jedno z nepoškozených žil má dobrou izolaci a hodnota přechodového odporu v místě poškození neklesá. překročit 5 kOhm. Pokud je potřeba snížit hodnotu přechodového odporu, izolace se vypálí kenotronem nebo gastro instalací. Obvod je napájen baterií a v případě vysokých přechodových odporů suchou baterií BAS-60 nebo BAS-80. Pro určení místa poškození se na jednom konci kabelu připojí nepoškozené jádro k poškozenému a na druhém konci se k těmto vodičům připojí měřící můstek s galvanometrem napájeným z akumulátoru nebo baterie. Vyrovnáním mostu určete místo poškození pomocí vzorce
kde L x je vzdálenost od místa měření k místu poškození, m, L je délka kabelového vedení (pokud se vedení skládá z kabelů různých průřezů, délka se zmenší na jeden průřez ekvivalentní průřez největší části kabelu), m, R1, R2 jsou odpory ramen mostu , Ohm.
Vychýlení šipky přístroje v opačném směru při změně konců vodičů spojujících přístroj s jádry naznačuje, že poškození se nachází na samém začátku kabelu ze strany místa měření.
Kapacitní metodou (viz obr. 1, d) se zjišťují vzdálenosti k místu poškození při prasknutí žil kabelu ve spojkách. Pokud jedno jádro praskne, změřte jeho kapacitu C1 nejprve z jednoho konce a poté kapacitu C2 stejného jádra z druhého konce, načež se délka kabelu vydělí v poměru k výsledným kapacitám a vzdálenosti k místu poškození l x se určí pomocí vzorce
Při pevném uzemnění poškozeného jádra z jednoho konce změřte kapacitu jedné sekce a celého jádra a poté určete vzdálenost k místu poškození pomocí vzorce
Pokud lze kapacitu C1 přerušeného vodiče změřit pouze z jednoho konce a zbývající vodiče jsou pevně uzemněny, lze vzdálenost k místu poškození určit podle vzorce
kde C o je specifická kapacita jádra pro daný kabel, převzatá z tabulek charakteristik kabelu.
Pro měření kapacitní metodou se používají generátory s frekvencí 1000 Hz a můstky: stejnosměrný (pouze s čistým přerušením drátu) a střídavý proud (s čistými přerušeními drátu a s přechodovými odpory 5 kOhm a vyšší).
Pulzní metoda (viz obr. 2) určuje místo a charakter poškození. Metoda je založena na měření přístrojem IKL časového intervalu t x, μs, mezi okamžikem aplikace impulsu a příchodem jeho odrazu, stanoveného z rovnosti
kde n je počet značek stupnice na obrazovce zařízení ICL,
c jsou náklady na dělení značky stupnice rovnající se 2 μs.
Vzdálenost l x od začátku vedení k místu poškození se zjistí tak, že rychlost šíření impulzu v po kabelu je rovna 160 m/μs, podle vzorce
Metoda oscilačního výboje se používá k detekci „plovoucích“ poruch izolace, ke kterým dochází v kabelových spojkách v důsledku tvorby dutin v nich během testování, které fungují jako jiskřiště. Pro určení místa poruchy se na poškozené jádro přivede napětí z kenotronové instalace a podle údajů na zařízení (EMKS-58 atd.) se určí vzdálenost k místu poruchy.
Telegramový kanál pro ty, kteří se chtějí každý den učit nové a zajímavé věci: Škola pro elektrikáře
Pokud se vám tento článek líbil, sdílejte odkaz na něj na sociálních sítích. Velmi to pomůže rozvoji našeho webu!
