Přidané profesionálními překladateli a společnostmi a na základě webových stránek a otevřených překladatelských databází.
Украинский
ruský
informace
Украинский
ruský
Poslední aktualizace: 2019. 02. 23
Frekvence použití: 1
Kvalitní:
Zdroj: Urkulik
Украинский
Shvidshe je na mých zádech.
ruský
Poslední aktualizace: 2016. 10. 28
Frekvence použití: 1
Kvalitní:
Zdroj: Urkulik
Украинский
Vpevnena, co nemáš na zádech?
ruský
Mysleli jste na zádech?
Poslední aktualizace: 2016. 10. 28
Frekvence použití: 1
Kvalitní:
Zdroj: Urkulik
Украинский
Vaughn nesl provaz na zádech.
ruský
Dítě nosila na zádech.
Poslední aktualizace: 2014. 02. 01
Frekvence použití: 1
Kvalitní:
Zdroj: Urkulik
Украинский
Čtenáři, mám kámen na zádech.
ruský
“Čtenáři, mám kámen na zádech.”
Poslední aktualizace: 2016. 10. 28
Frekvence použití: 1
Kvalitní:
Zdroj: Urkulik
Upozornění: Obsahuje skryté formátování HTML
Украинский
Luku, na zádech máš docela velký cíl.
ruský
Máš na zádech velký cíl, Luku.
Poslední aktualizace: 2016. 10. 28
Frekvence použití: 1
Kvalitní:
Zdroj: Urkulik
Украинский
Bolest v zádech je největší známkou změny v kariéře.
ruský
Bolest zad je nejjistější známkou změny kariéry.
Poslední aktualizace: 2019. 02. 23
Frekvence použití: 1
Kvalitní:
Zdroj: Urkulik
Украинский
Pokud mám podezření, že je něco špatně, pokud chci jeden chlup na zádech, je to tak.
ruský
Jakmile vycítím, že je něco špatně, i vlásek na zátylku mi vstává na hlavě, skončili jste.
Poslední aktualizace: 2016. 10. 28
Frekvence použití: 1
Kvalitní:
Zdroj: Urkulik
Украинский
Řekněte mi, moji synové, zbili vás čerstvou třešničkou na zádech a vším, co je v kozáku?
ruský
A přiznejte se, synové, tvrdě vás zasáhli čerstvou třešničkou na zádech a na všem, co kozák má?
Poslední aktualizace: 2016. 10. 28
Frekvence použití: 1
Kvalitní:
Zdroj: Urkulik
Украинский
Pokud si uvědomíte, že nastal čas opustit druhou cestu, ale stále není jasné, kam jít, bolest v zádech vám umožní lehnout si a přemýšlet.
ruský
Když víte, že je čas sejít z vyšlapaných cest, ale nejste si jisti, kam jít, bolest zad vám dovolí si lehnout a přemýšlet.
Poslední aktualizace: 2019. 02. 23
Frekvence použití: 1
Kvalitní:
Zdroj: Urkulik
Украинский
Vstoupí. její paže ho obejmou. sbíhají se na jeho zádech. má zavřené oči. jde vpřed. skřípání. žíly se napínají. hází hlavu dozadu . ta bílá má krk. hýbe se. stahují se jí záclony. Vstávám prsa. A pak se rozpadla, sexuální bůh hází zpátky. dozadu. její hlavu vrací se. natahuje ruce. její pravá ruka klesá. její ocel plápolá ve vytržení. nikdo není bílý. vzdoruje, svíjí se, stahuje se, svíjí se a ne pro Ledový sloup je blízko hor a pod nimi, jděte do kopce. a dolů. do kopce. a.
ruský
Vstoupí do ní. její paže ho obejmou. a setkají se na jeho zádech. oči zavřené. ona jde k. skřípání. on se napne. hodí hlavu dozadu. jeho krk je bílý. klene se. její boky se pohybují. hrudník se zvedá. A pak se na vrcholu sexuálního šílenství opře. dozadu. hlava se vrátí. natáhne se její paže. její pravá ruka jde dolů. najednou je v ní záblesk oceli. má bílý krk. vzdoruje, svíjí se, vzdoruje, svírá se a sekáček na led jiskří nahoře i dole , jde nahoru. a dolů. nahoru. a.
Poslední aktualizace: 2019. 01. 04
Frekvence použití: 1
Kvalitní:
Zdroj: Urkulik
Všechny slovníky 199 760
Online slovník ukrajinského jazyka Tlumachnyj „SLOVNIK.UKRLIT.ORG“ kombinuje slova a fráze z různých slovníků.
Slovník ukrajinského jazyka v 11 svazcích (SUM-11)
Grinčenko. Slovník ukrajinského jazyka
Etnické kulturní znaky Zhayvoronka
Skřivan. Známky ukrajinské etnokultury
ZADNÍ, A, g.
1. Zadní část lidového ovčího kabátu. Visoky Stan [Preski] osiv, rovná záda prohnutá do oblouku (Myrnius, III, 1954, 14); Zinkovovi se tak ulevilo, že už seděl na pohovce s polštářem zastrčeným za zády. (Gr., II, 1963, 483); — Pobyt! – prudce bodne řidiče do zad, “nebojte se, po příjezdu. (Kotsyub., II, 1955, 376); Denis otevřel dveře zády a vyhnul se tomu, aby se dostal do rukou chlapců, kteří čistili dveře (Tut., Vir, 1964, 294); Nenatažený Yura leží na zádech a matka ho přikrývá až po ramena. (Smolich, II, 1958, 13); Umělec s rukama sepjatýma za zády stojí na rohu a dívá se na pozadí před sebou. (Gonchar, III, 1959, 266); // Horní část ovčího kožichu stvoření. Popsáno [Prohira] Mám vlastní krávu, černou, s bílými skvrnami na hřbetě a tlamě (Kotsyub., I, 1955, 262); Po chycení [Velryba] kmotr [Štika] položil jsem ho na záda, přenesl jsem ho do polohy a nechal ho jít (Gl., Vibr., 1951, 108); Saffron vyskočil z lehátka s měkkým hlohem odhodlaně. vítr koňských hřbetů a boků (Stelmakh, II, 1962, 179); * Obrazně. Řeka roste, těžká záda kope, po dně valí kameny (Hotk., II, 1966, 320); // y hodnotu adj. se zády. Obracejíc se do tváří b_k, který je na někoho nebo na něco špatně naladěný. Vona seděla otočená zády, dokud se Chipka nepřikradl (Myrniy, I, 1949, 164).
Za (postoj) zády: a) někde mezi. sedět [klient] za mladým Romanem ve střední řadě (L. Ukr., II, 1951, 514); Za Vartovoyovými zády věděli, že vylepili partyzánský leták! (Neh., Kdo je vítr, 1959, 212); b) za ramena. — Vaše štěstí, že mám za zády samopal! – pomyslel si telefonista s veselými výhrůžkami (Gonchar, III, 1959, 58); Za zády osoby je lantu, který ji táhne úplně dozadu (Tut., Vir, 1964, 356); c) k jakémusi stání pro někoho. Rizav [Olenchuk].. skib, kdyby se zachvat otupil za zády – cval proletěl.. Kiligejevův film (Gonchar, II, 1959, 121); d) za někým, aby se nemohl dostat za něj, nebo jen o kousek. Nenechte ji odpočívat: nechte ji jít, uvidíte ji takhle a vyprovoďte ji, křičí za jejími zády (Myrnius, IV, 1955, 233); Za jeho zády se na sebe dvojčata začala významně dívat (Stelmakh, I, 1962, 69); Sice ji v okamžicích všichni jednomyslně pobízeli, ale v těch chvílích nemohla spěchat a jen se vznášela za učitelovými zády. (Gončar, Tronka, 1963, 39); d) v minulosti. Není snadné v tom žít za zády se svými výdaji, bolestmi. (Gončar, Tronka, 1963, 102); Zezadu (zezadu) zezadu – za někým. — Ahoj! – zabručela jí Chipka do ucha a připlížila se zezadu (Myrniy, I, 1949, 165); Zpoza dívčiných zad jsem ji nepustil, strčil zbraň a řekl: “Chytil jsem bílou lišku.” (Golovko, II, 1957, 174); Trochu zpátky div. trochu; Zezadu: A) (u spoch. ze slov vyhrožovat, mluvit, žasnout a tak dále.) serd. Zvedl ruku, pohrozil jí dirigentům za zády a zamumlal chraplavým hlasem (Kotsyub., I, 1955, 287); Když Štěpán nasedl na koně, přešel [Mariyka] v mužových zádech (Stelmakh, II, 1962, 235); b) (u spoch. ze slov bachiti, bachiti, bachiti a tak dále.) zezadu, ne osobně. Starý tyran trefuje jen záda (Myrniy, I, 1954, 282); — Savku! Kde je moje kolínská? – Arkadij Petrovič Malina se zavrtěl oknem a vztekle křičel na svého lokaje a pomáhal zapřáhnout plivající koně z faetonu. (Kotsyub., II, 1955, 383).
◊ Pat (poplácání) po zádech koho; Zahřejte (zahřejte) záda komu – bít, trestat někoho. — Posíláme ho zpět od nás, máme dost vlastních chlapů, proč ho nepoplácáme po zádech. (Kotsyub., I, 1955, 381); Ney [bič], vstoupil do království, Griv [Petro I] zpět k šlechticům (G.-Art., Tales. 1958, 162); Ohněte (prohněte) záda div. ohnout, ohnout; Dejte nůž do zad div. nižší 1; Životy vyschlé až do zad div. žije; Životy přitahují (přitahují) do zad – Opravdu chci jíst. Stejně jako někdo míchá čaj do láhve lžičkou. Je těžké zazvonit nenápadně, víš, a ještě atraktivnější je žít po zádech (Zban., Edina, 1959, 103); Za mými zády od koho jsem četl – bez vědomí a kdykoli o účasti kohokoli; tajně. [Tanya:] Nevím, co říkali za mými zády? Co dělám? Fotograf novin, medvídek s konví (Koc., II, 1956, 501); — Je trochu s podivem, že fašističtí důstojníci přišli do rumunské divize, která stojí za námi, a rozdmýchávají za našimi zády potíže. (Gonchar, III, 1959, 206); Nenoste jej na zádech co – ty samé Nenoste (sami) na ramenou (div. mít na sobě). Mechanizace je věcí znalostí, ale jak víte, nemůžete ji nosit na zádech (lit. Ukr., 16.VI 1970, 1); Neschovávej se za zády div. liti; Za [širokými] zády koho, četl jsem – pod jehož opatrovnictvím jsme chráněni a přimlouváni se. Dmitrovovi se zdálo, že Gaichenko není na jeho místě, že žije za Borovikovými širokými zády jako v božím lůnu. (Zban., Peredžnivja, 1960, 17); Komáři běží (běží) po zádech div. běh; Mráz (třesavka) a tak dále.) probíhá přes záda div. přejet; Mráz (mráz) přichází (ishov, pishov, útěk, podera a tak dále.) zadní pozice (podél zad); Mráz sípal za (postoj) za sebou div. mráz, mráz; Mráz (zima, zimnice) úder (zásah) do zad (poloha na zádech) div. třít; Husí kůže (husí kůže) běžet (běžel, lezl, šel, lezl, běžel a tak dále.) za (poloha) za (podél zad) div. husí kůže, husí kůže; Na tvých (mocných) zádech jsou hvězdy a tak dále.) co – vědět, co je zvláštní, s plnou znalostí. — Tak proč mi o tom povídat, jak moc dobře víš, všechno víš na vlastní hřbet? (Myrnius, V, 1955, 418); Ševčenko, který si divoké mistrovství vyzkoušel na vlastních zádech. Nenávidí vlastníky půdy do hloubi srdce (Rilsky, III, 1956, 245); Vizhjati na zádech někoho jiného – profitovat z dědictví někoho jiného; vikorystvavat kohokoli, aby dosáhl své značky. [Fedora:] Celé jaro jsem si užíval, dámy a pánové, a vy teď chcete sedět na zádech někoho jiného. (Zar., Antei, 1962, 49); Neubližujte si záda; Netrhej si záda [pratsyuvati] div. rozginati; Otočte se (otočte se, otočte se, otočte se) zády div. otočit se, otočit se 1; Otřete zadní stranu stěny (stěn) div. otřít; Opřete se (pod) zády o zeď (dveře) a tak dále.) div. podepřít se; Ukaž (ukaž) záda div. předvést se; Rozginati (rozignut, narovnat, narovnat, viprostati, viprostati) zpět: a) odpočívat, znovu se trochu vypotit. Alexandra pekla chleba, vařila bylinky, šila košile pro děti a dala si čas na narovnání zad (Kotsyub., I, 1955, 67); V oboru někoho jiného není malý [Lukia] čas narovnat záda (Chorn., Písni. 1958, 4); b) uvědomit si svou sílu, vynořit se z něčeho obtížného a nepřijatelného. Tam se to ždímalo nejvíc [srdce], pokud protřídíš [učitel] lidové hádanky o strašlivém výklenku. Romana evidentně nesrazili. Co více slabších lidí? Yak Mar’yan Polyarush? Právě začínám uvolňovat záda. (Stelmakh, I, 1962, 650); Záda se neprohýbají v kom – I když je to bohaté, pracuji bez problémů. Takových vládců je spousta. kteří celý život pracovali, jejich ruce a nohy se nikdy nezakolísají, jejich záda se nikdy nenarovnají (Myrniy, I, 1954, 47); Odepsat (odepsat) svá záda div. odepsat; Stůjte pozadu chiєyu — tajně někoho potahovat, povzbuzovat ho; Tato činnost je skrytě odrazující. — Proč se mě bojíš s těmi, kteří stojí za tvými jemnými zády? (Stelmakh, II, 1962, 39); Umístěte (bodněte) nůž (nizh) dozadu – ty samé Dejte nůž do zad (div. nižší 1). Kontrarevoluce nabrala na síle, aby se čtvrtého dne pokusila bodnout rebelský proletariát do zad,– vychovala kadety ke vzpouře (Znannya. 11, 1967, 7); Dostat se za záda někoho jiného (za záda někoho jiného) div. cizinec.
2. Ty samé zadní 3. Jeden [pánev] Ide. závaží je vyšito na rukávech a na zádech (Q.-Osn., II, 1956, 283); Dnes ráno jsem jel po Khorolu tak silně, že jsem měl hřbet kabátu mokrý od potu (Myrnius, V, 1955, 349); Ne ve vojenské uniformě, ale. ve volných kalhotách a modré saténové košili, se slzami na loktech a na zádech (Tut., Vir, 1964, 343).
Zpět, ani jedno, g. Zpět. Krev bublá, bublá ze zad. ZOYUR. I. 146. Mysl. Zpět zpět.
